Emise versus Česko 2

Publikováno: Středa, 15. března 2023

parallax
coal coal

Privatizace, konexe a systém, který už nemůže být horší

Protikorupční organizace Transparency International ČR (TI) ve spolupráci s Asociací emisních techniků a opravářů (ASEM) přináší druhou část minisérie o nastavení STK a SME. V první jsme přiblížili, jak vůbec kontroly v ČR probíhají a kde může docházet k chybám. Dnes půjdeme o stupeň výše: Jak jsme se dostali do situace, kdy má celý systém pod palcem několik málo vlivových skupin a osob? Čtěte pokračování minisérie TI a ASEM.

Linka STK | zdroj: Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou

Zcela nevyhovující systém měření emisí (SME) a technických prohlídek (STK) motorových vozidel v České republice je výsledkem dlouhodobého vlivu zájmových skupin na právní předpisy, které toto odvětví regulují.

Klíčovým je zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a na jeho základě vydávané vyhlášky a metodické pokyny Ministerstva dopravy. Jedná se o velice technické předpisy, jejichž pochopení vyžaduje technické znalosti odborníků.

Konkrétní ukázkou zásahů vlivových skupin do legislativy je například úprava § 54 odst. 9 zmiňovaného zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která stanoví mj. minimální délku 26 metrů kontrolní linky pro osobní automobily na STK.

Šířka a výška linky je pak regulována už jenom vyhláškou č. 211/2018 Sb. (§ 17). Opatření, které znevýhodňuje menší STK, se do zákona dostalo bez odůvodnění potřebnosti až v rámci pozměňovacích návrhů ve Sněmovně díky poslanci Martinu Kolovratníkovi (ANO), který úpravu prosadil i navzdory nesouhlasnému stanovisku Ministerstva dopravy, které návrh považovalo za nekoncepční a nesouladný s právem EU.

Legislativa regulující fungování STK a měření emisí je ideálním prostředím pro vlivové skupiny, které se konkrétními změnami snaží vylepšit své postavení v tržním prostředí, kde soukromé subjekty provádí za úplatu kontrolu dodržování pravidel ze strany provozovatelů vozidel,“ popisuje Jan Dupák, právník TI.

Jakou roli hrají vlivové skupiny?

V prostředí STK a SME se pohybuje několik vlivových skupin. Jedním z největších hráčů na trhu je společnost DEKRA, která přes 20 stanic přímo vlastní a s většinou dalších STK na trhu udržuje partnerské vztahy.

Sídlo společnosti DEKRA | zdroj: živéfirmy.cz

Silné postavení DEKRY vychází z toho, že v 90. letech v privatizačním procesu získala tehdejší Ústav silniční a městské dopravy i s budovami a bývalými státními úředníky, jež měli v kompetenci schvalování pracovišť technických kontrol a emisních zkušeben. Úzký vztah mezi DEKROU a státními strukturami a silné postavení této soukromé společnosti v rámci dohledu nad fungováním STK a SME přetrvává dodnes,“ vysvětluje Libor Fleischhans, diagnostik a školitel ASEM.

Společnost DEKRA těží ze svého výhodného postavení, kdy je držitelem rozsáhlé škály oprávnění k různým činnostem v rámci STK a SME. Z podkladů získaných TI od Ministerstva dopravy vyplývá, že DEKRA je kromě provozování STK a SME držitelkou oprávnění technické zkušebny, která zkouší a vyhodnocuje technické vlastnosti systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro motorová vozidla.

Mimo to má DEKRA oprávnění k provádění expertíz nutných pro zahájení provozu stanice, kalibraci přístrojů a měřidel, i poskytování odborné pomoci krajským úřadům při provádění kontrol stanic. K tomu ještě má na starosti školení techniků. Právě model jejich školení byl před několika lety změněn tak, že se snížila možnost konkurence ve prospěch společnosti DEKRA.

Pověření Ministerstva dopravy pro společnost DEKRA ze dne 23. března 2016 | zdroj: Ministerstvo dopravy

„DEKRA se tak nachází v několikanásobném střetu zájmů, protože jako provozovatel STK a SME a smluvní partner řady dalších stanic je zároveň tím, kdo navrhuje ke schválení přístrojové vybavení, školí techniky a účastní se procesu schvalování a kontrol ostatních stanic. To je jako kdyby se majitel řetězce restaurací podílel na kontrolách hygieny u konkurence,“ dodává Libor Fleischhans.

Kdo má navrch?

V soudním sporu, kdy DEKRA žalovala tehdejšího ředitele ASEM Libora Fleischhanse kvůli ochraně dobrého jména, se podařilo prokázat, že software společnosti DEKRA „Emise“ umožňoval snadné zjištění hesla k databázi výsledků z měření emisí, které bylo před odesláním do Informačního systému technických prohlídek (ISTP) možné libovolně měnit dokonce i takovým způsobem, že šlo kontrolní protokoly měnit z nevyhovujících na vyhovující, aniž by to bylo možné kontrolou odhalit.

Obdobně silné postavení jako DEKRA má i skupina pana Otakara Bělohradského, která se postupně rozšiřuje a provozuje 23 STK (údaj k 30. říjnu 2022), má k dispozici vlastní technickou zkušebnu a vlastní nikým nekontrolovaný IT systém pro zprostředkování dat z měření do ISTP, podobný jako DEKRA Emise. Většina společností byla vložena do Svěřenského fondu pro správu obchodních podílů a v evidenci skutečných majitelů v rozporu se zákonem neuvádí informace o tom, kdo je jejím koncovým vlastníkem.

Nepřehledná legislativa zavádí jen pár poměrně nejasných pravidel o tom, za jakých podmínek má Ministerstvo dopravy vydávat oprávnění různým subjektům, které jsou pro podporu fungování STK a SME zásadní – třeba technické zkušebny. Ze získaných podkladů není zřejmé podle čeho ministerstvo o udělení oprávnění rozhodovalo, ani zda je oprávnění nějak časově omezeno.

Ministerstvo dopravy samo zjevně nemá všechny potřebné informace k dispozici. Většinu požadovaných informací nakonec ochotně poskytlo, ale bylo zřejmé, jaké obtíže museli úředníci vynaložit, aby vůbec dohledali, kdo na trhu pod jejich dohledem působí,“ objasňuje Jan Dupák.

Odpověď Ministerstva dopravy na dotaz TI ze dne 21. 7. 2020 | zdroj: TI

„Například jednoduchý dotaz na celkový počet kontrolních techniků v Česku zůstal nezodpovězen, protože by zjištění tohoto údaje bylo pro Ministerstvo dopravy nepřiměřeně náročné a museli bychom za jeho zjištění zaplatit,“ doplňuje.

Odpověď na žádost o poskytnutí informací ze strany Ministerstva dopravy  | zdroj: TI

Na druhou stranu mají zájmové skupiny zajištěn přístup k rozhodování Ministerstva dopravy prostřednictvím účasti na odborných platformách ministerstva, k nimž však nelze dohledat žádné veřejné informace. Není tedy známo, jakým způsobem byla odborná skupina nebo skupiny ustaveny, jakými pravidly se jednání řídí, kdo jsou jejich členové, ani jak byli oslovení účastníci vybráni.

„Stát obětoval zdraví a bezpečnost občanů ve prospěch silných lobby, které doslova za nic dojí z veřejnosti miliardy na úkor životního prostředí, a které ze systému vyšachovaly jeho původní cíl: udržovat vozový park v ČR v dobrém stavu, aby byla vozidla bezpečná a nepoškozovala ovzduší,“ vysvětluje Libor Fleischhans.

Zájmové skupiny si udržují svůj vliv díky tomu, že je zákonem na trhu STK a SME uměle udržováno méně konkurenční prostředí omezením maximálního počtu stanic v regionech. Získání povolení pro nové STK je v České republice velice komplikované, protože zákon umožňuje povolení nové STK pouze v případě, kdy dle složitých matematických výpočtů není naplněna současná kapacita technických prohlídek v okrese.

„Tyto složité výpočty zabírající asi 7 stran v příloze č. 6 k vyhlášce č. 211/2018 Sb., si nechalo ministerstvo vypracovat od společnosti DEKRA. Když je autor Ing. Jiří Malec prezentoval na setkání odborné skupiny na Ministerstvu dopravy, ohodnotil je jeden z členů skupiny a zároveň majitel jiného řetězce STK slovy: „Výborně, nikdo se v matematice nevyzná, a kdyby přece, prodloužíme o půl hodiny pracovní dobu a bude na dalších pět let klid,“ dodává Libor Fleischhans.

Vedle toho velice záleží na přesném okamžiku podání žádosti, protože zájemci jsou řazeni na pořadník v rámci kraje, kde žádají. Krajský úřad přitom nemá dané jasné lhůty, do kdy musí rozhodnout.

Ilustrační obrázek z dopravy | zdroj: Filip Harzer

TI se s žádostí o poskytnutí informací obrátila na všechny kraje v České republice a Magistrát hlavního města Prahy, aby poskytly svá kladná rozhodnutí o oprávnění k provozování STK za posledních 10 let a seznam všech podaných žádostí.

Postup jednotlivých krajů se značně lišil. Většina krajů údaje bez problémů poskytla, často v přehledných tabulkách, ale kraj Vysočina, Jihomoravský, Pardubický, Zlínský a Středočeský kraj informace bez zaplacení úhrady pro náročné vyhledávání těchto informací neposkytly. Středočeský kraj dokonce požadoval za zjištění informací o rozhodnutích o oprávnění pro jím regulované stanice téměř 32 tisíc korun.

„Vytvořený systém získávání povolení pro STK snad nelze vymyslet tak, aby byl více korupčně rizikový. Výsledek žádosti lze zmanipulovat šikovným časováním, bojem o pořadí a vyřazováním žadatelů z pořadníku v podstatě kdykoliv. Má-li někdo potřebné informace nebo konexe, může se dostat ke skvělému byznysu s omezenou konkurencí,“ shrnuje situaci Jan Dupák.

O minisérii #emisevsčesko

Transparency International ČR připravuje ve spolupráci s Asociací emisních techniků a opravářů sérii tří článků o fungování stanic STK a SME v Česku. První úvodní díl již vyšel, věnovali jsme se v něm převážně vysvětlení fungování stanic a tomu, k jakým manipulacím dochází. V druhém díle jsme se věnovali vlivovým skupinám, které si trh v ČR přerozdělily a jak schopné jsou manipulovat s trhem až na úrovni ministerstva.

Užitečné odkazy k tématu

Události ČT: Kontrola aut na STK
Události ČT: Přísnější pravidla pro STK
ASEM: Uzdrav příšerku
ASEM: Skrz emise a STK se svítící MIL kontrolkou

Tolik miliard korun přijde do roku 2030 z evropských fondů reagujících na klimatickou krizi (FST, NPO, ModF) do ČR

Pořadí ČR v EU podle ročních emisí přepočtených na obyvatele

O tolik procent by ČR měla snížit své emise skleníkových plynů oproti roku 2018 do roku 2030