Emise versus Česko 3

Publikováno: Čtvrtek, 23. března 2023

parallax
coal coal

Jak vyřešit nefunkční systém a obcházení kontrol?

Transparency International ČR (TI) zveřejňuje ve spolupráci s Asociací emisních techniků a opravářů (ASEM) závěrečný třetí díl minisérie o problematice technických kontrol a měření emisí (STK a SME). Popsali jsme, jak se systém obchází v praxi i jak jsou stanice přerozděleny mezi pár vlivových skupin a jednotlivců. Teď přichází řada na zodpovězení otázky: A co dál?

Zleva: Jan Dupák, právník TI a Libor Fleischhans, ASEM | zdroj: TI 

Systém technických prohlídek a emisních kontrol motorových vozidel je v Česku nastaven nevhodně. Současná právní úprava vyhovuje především provozovatelům stanic technických kontrol nebo měření emisí používajícím nekalé praktiky. Z vydávání kladných protokolů je výhodný byznys, kterého se logicky málokdo bude chtít vzdát. Privatizace výkonu státní správy sama o sobě nemusí být nutně špatná, ale v tomto konkrétním případě se nezdařila. 

Jde o specifické prostředí, kdy je zákazník motivován s STK či SME na nekalých praktikách spolupracovat nebo před nimi de facto zavírat oči, či se dokonce účastnit úplatkářství. Proto nelze očekávat příliš velkou samoregulaci prostřednictvím snahy o zlepšení ze strany jednotlivých motoristů nebo stanic.  

Jednotlivci nemají možnost dosáhnout změny, protože pro většinu bude vždy existovat alternativa v podobě jiné stanice, která bude ochotná na obcházení předpisů spolupracovat, je to ekonomicky výhodnější pro obě strany. Proto je pro funkčnost celého systému zcela zásadní role státního dohledu, kterou vykonává Ministerstvo dopravy. 

Ministerstvo sice kontroly provádí, ale z informací poskytnutých TI ke kontrolní činnosti nad SME vyplývá, že se právě většina kontrol věnovala administrativě a mnohem méně výstupům, které by vypověděly, zda je poskytována odpovídající služba. Pouze v jednom případě byl zjištěn nesprávný postup při měření emisí. Kontrol bylo v roce 2018 provedeno 94, v roce 2019 jich pak bylo 71.

Tabulku s přehledem kontrol od Ministerstva dopravy za roky 2018, 2019 a 2022 si zobrazte pod tímto odkazem.

Výsledky kontrol jsou v obrovském kontrastu s poznatky z dostupných dat. Ministerstvo by jednoznačně mělo uvažovat nad tím, jak zefektivnit dohled takovým způsobem, aby bylo vymáháno to, kvůli čemu vlastně stanice měření emisí, potažmo STK, vůbec existují,“ říká Jan Dupák. 

Ministerstvo přitom data z testů získává v podstatě online a minimálně tisíce až statisíce porušení předpisů a metodik při provádění testů může alespoň na úrovni důvodného podezření vidět „od stolu“, a to v reálném čase. Data dostupná v Informačním systému technických prohlídek (ISTP) ale ministerstvo dosud za účelem kontrol dosud příliš nevyužívalo. Ministerstvo sice zadalo zpracování analýzy dat v ISTP společnosti TÜV SÜD Czech s.r.o., její závěry ale odmítá zveřejnit. 

V soudním sporu, kdy společnost DEKRA, jeden z největších provozovatelů stanic s vlivem na všech úrovních technických kontrol, žalovala tehdejšího ředitele ASEM Libora Fleischhanse kvůli ochraně dobrého jména, se podařilo prokázat, že software DEKRA Emise umožňoval snadné zjištění hesla k databázi výsledků z měření emisí v mezistupni, čímž byl program DEKRA Emise, kterým data procházela před odesláním do ISTP.  

Data tak bylo možné libovolně měnit dokonce i takovým způsobem, že šlo kontrolní protokoly editovat z nevyhovujících na vyhovující, aniž by to bylo možné kontrolou odhalit.

Jaké jsou nejčastější podvodné praktiky?

Viditelné nedodržování metodiky a dobré praxe při měření emisí umocňuje skutečnost, že ani samotná metodika nemá odpovídající kvalitu. Současně platná metodika měření emisí nahrává podvodným praktikám.  

Pokud by se měly odhalovat skutečné závady, je třeba zlepšit a v některých případech vůbec umožnit odhalování podvodných praktik. Dále v metodice chybí některé důležité prvky, které by účinnost kontrol ve smyslu uvedených nekalostí a nedostatků zvýšily.

PODVODNÉ PRAKTIKY 

  • Odstranění nebo poškození filtrů pevných částic a katalyzátorů. 
  • Opotřebení nebo poškození, co mají za následek snížení účinnosti emisních systémů.
  • Emisně relevantních závad, které se vyskytují jen v jízdních režimech.
  • Neschválených „chiptuningových“ úpravy bez homologace pro provoz na veřejných komunikacích.
  • Často a masově deaktivované systémy redukující jedovaté oxidy dusíku (NOx). 

METODICKÉ NEDOSTATKY 

  • Zákaz mazání paměti řídící jednotky těsně před emisní zkouškou (vyžadovat stav READINESS CODE). 
  • Kontrola emisně relevantních řídících jednotek (převážně motoru), zda není implementován nelegální software, retušující závady nebo nedovolené úpravy. 
  • Zákaz stanicím technických prohlídek používání tzv. „zprostředkovatelských programů”, které představují velké riziko pro manipulaci naměřených hodnot. 

Současnou metodiku pro měření emisí dal dohromady někdo, kdo problematice nerozumí, nebo snad záměrně rozumět nechce. V místech, kde by mohly existovat jednoduše a rychle proveditelné zkušební metody s takřka 100% jistotou odhalení závad emisních systémů je metodika doslova až účelově vykastrovaná,“ říká Libor Fleischhans, diagnostik a školitel ASEM. 

Kontroly nemohou probíhat pořádně, pokud je nebudou vykonávat proškolení technici. Kvalita vzdělávání technického směru ale strmě upadá a jeho záměrem není výuka rozpoznávání závad, protože o právě o rozpoznávání vad většina provozovatelů stanic nestojí. Kazilo by jim to úspěšný byznys v ‚prodeji vyhovujících protokolů,“ doplňuje. 

Tristní výsledky v měření emisí doprovází skutečnost, že ve srovnání např. s Německem je v  České republice (přes 10 milionů obyvatel a přibližně 350 STK) stanic na obyvatele velice málo. Jejich činnost navazuje na STK, jejichž počet česká regulace velice omezuje, částečně i jednoznačně účelově (zákonná povinnost mít linku dlouhou 26 metrů).  

V již uvedeném Německu (přes 84 milionů obyvatel a přes 33 000 STK) nebo Rakousku (téměř 9 milionů obyvatel a přes 8 000 STK), přitom funguje deregulovaný systém postavený na velkém množství stanic, kdy kontroly mohou vykonávat i osoby, které se zároveň živí opravami či prodejem vozidel. Český zákon něco takového považuje za střet zájmů a výslovně zakazuje, ale nezdá se, že by to nějak zvyšovalo kvalitu prováděných prohlídek, spíše naopak.

Autoopravna v Berlíně, hlavním městě Německa, kde provádějí vlastní technické prohlídky | zdroj: TI 

Doprava je v České republice po uhelných elektrárnách a teplárnách druhým největším zdrojem emisí skleníkových plynů, a kromě toho emituje velké množství znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro lidské zdraví, jde například o zmíněné oxidy dusíku, v jejichž “produkci” je doprava na prvním místě. O jejich negativních vlivech se ví a hledají se způsoby, jak jejich dopad snižovat. Některé jsou poměrně náročné, drahé nebo hodně zatěžují občany.

Podíl emisí skleníkových plynů v ČR za rok 2020 | zdroj: Fakta o klimatu

Životnímu prostředí by přitom mohlo výrazně pomoci, kdyby se dodržovaly již stanovené předpisy pro emise motorových vozidel a jejich měření. Provádění skutečných technických prohlídek by pak mohlo přispět k předcházení ohrožení života a zdraví každého, kdo se na silnicích a ulicích pohybuje.

O minisérii #emisevsčesko

Transparency International ČR připravuje ve spolupráci s Asociací emisních techniků a opravářů sérii tří článků o fungování stanic STK a SME v Česku. První úvodní díl již vyšel, věnovali jsme se v něm převážně vysvětlení fungování stanic a tomu, k jakým manipulacím dochází. Ve druhém pokračování jsme se věnovali vlivovým skupinám, které si trh v ČR přerozdělily a jak schopné jsou manipulovat s trhem až na úrovni ministerstva. A v tomto třetím díle jsme se zaměřili na nedostatky a řešení. 

Užitečné odkazy k tématu 

Události ČT: Kontrola aut na STK
Události ČT: Přísnější pravidla pro STK
ASEM: Uzdrav příšerku
ASEM: Skrz emise a STK se svítící MIL kontrolkou 

První díl Emise versus Česko: Systém technických prohlídek a měření emisí vozidel v ČR je dokonalou ukázkou korupčního systému 

Druhý díl Emise versus Česko: Privatizace, konexe a systém, který už nemůže být horší

Tolik miliard korun přijde do roku 2030 z evropských fondů reagujících na klimatickou krizi (FST, NPO, ModF) do ČR

Pořadí ČR v EU podle ročních emisí přepočtených na obyvatele

O tolik procent by ČR měla snížit své emise skleníkových plynů oproti roku 2018 do roku 2030