Emise versus Česko

Publikováno: Středa, 8. března 2023

parallax
coal coal

Systém technických prohlídek a měření emisí vozidel v ČR je dokonalou ukázkou korupčního systému

Emise z dopravy jsou snad už tradičně jedním z největších znečišťovatelů ovzduší, především pak ve větších městech. Provozovatelé motorových vozidel tak kvůli nežádoucím dopadům znečištěného ovzduší na lidské zdraví musí každé dva roky „na technickou“. Co ale probíhá na pozadí takových kontrol? Detailní nahlédnutí do toho, jak kontroly v Česku probíhají a jak si vlivové skupiny trh s nimi rozdělily, ukazuje, o jak korupčně rizikový, a zároveň nefunkční systém jde. Transparency International ČR (TI) ve spolupráci s Asociací emisních techniků a opravářů (ASEM) přináší první díl série o odvětví, ve kterém stále přetrvávají neskrývané korupční praktiky.

Ilustrační obrázek z dopravy | zdroj: TI

Tomuto tématu se v TI věnuje již delší dobu. V Česku se rozlišují stanice technických kontrol (STK) a stanice měření emisí (SME), které mohou fungovat společně i samostatně. Původně oba druhy stanic vznikly v 90. letech různým způsobem a SME bylo původně mnohonásobně více, avšak úpravami regulace ve prospěch STK na úkor samostatných SME (původně spojených s autoservisy) došlo k tomu, že značná část stanic kontrol i emisí začala být provozována společně.

STK je v Česku přibližně 350 a o jejich povolování rozhodují krajské úřady. Zřizování SME je méně regulované a jejich činnost povolují úřady obcí s rozšířenou působností. Odhadem jich je přes tisíc, přičemž většina funguje ve spojení s STK.

Výsledky prováděných kontrol v Česku jsou však na první pohled, i po podrobném zkoumání, tristní. Závažné excesy na STK byly několikrát zpracovány v reportážích České televize, kdy kontrolou prošly i zcela nepřijatelné závady. O žalostné situaci informovala na svém webu několikrát i ASEM.

A nejen on vidí značné nedostatky, na českých silnicích lze pozorovat každý den mnoho případů, u kterých vznikají pochybnosti, zda technický stav vozidla odpovídá zákonným požadavkům na jeho provoz. Největší otazníky se objevují u kontrol vozových flotil, autobazarů a podobných zařízení, které jsou klíčovými zákazníky stanic a zároveň vzhledem k množství kontrolovaných vozidel je zapojení pracovníci už znají.

Jaké jsou nejčastější manipulace?

STK a SME jsou provozovány soukromými podnikateli, takže mají přirozený zájem na maximalizaci zisku. Toho dosáhnou přilákáním většího množství zákazníků. A zákazníci jsou motivováni vyhledávat stanice s nejvyšší průchodností. Ta je v některých případech velkokapacitních SME při provádění emisních zkoušek extrémní.

Výsledky emisních kontrol a srovnání Česka a Německa | zdroj: ASEM

Některé stanice dokonce používají svou nevůli provádět testy v souladu s předpisy jako přednost pro potenciální zákazníky. Z pohledu toho, co všechno může přes SME projít, se situace v meziročním srovnání stále zhoršuje.

Meziroční srovnání kontrol SME | zdroj: ASEM

Jak se výsledky emisních testů manipulují?

Způsobů, jak docílit kladných výsledků emisního testu, je více. Od roku 2016 musí být vozidla na stanici focena, takže je doložena jejich přítomnost. To však nebrání manipulacím v testech přistavených vozidel.

ČASTÉ METODY

  1. Díry v zabezpečovacím softwaru, přes nějž se naměřená data zasílají z emisních testů do Informačního systému technických prohlídek (podle zjištění Krajského soudu v Praze takovýto postup umožňoval softwarový nástroj DEKRA Emise ve všech verzích do roku 2019).
  2. Emulátory generující data a emisní hodnoty, aniž by auto muselo být připojeno.
  3. Neumístění odběrové sondy do výfuku – u moderních vozů bez vad se totiž naměřené hodnoty příliš neliší od okolního ovzduší.
  4. Omezení průchodnosti odběrové sondy ucpávkou nebo nedostatečným čištěním odběrových hadic.
  5. Pomalé šlapání na pedál akcelerace u kontroly dieselových motorů, které produkují relevantní emise pro testování pouze při prudké a rychlé akceleraci.

MÉNĚ ČASTÉ METODY 

  1. Napojení emisních přístrojů na jiné vozidlo.
  2. Měření emisí pouze u jednoho z výfuků u vozidel s více oddělenými samostatně řízenými výfukovými systémy (typicky u luxusních vozidel).
  3. Vhazování absorbéru oxidu uhelnatého do koncovky výfuku za účelem ovlivnění měřených hodnot.

Některé z uvedených manipulací lze odhalit pouze na místě, jiné jsou prokazatelné i pouhou analýzou dat v Informačním systému technických prohlídek (ISTP). Tou bylo možné zjistit například to, že metodou č. 5 (pomalým šlapáním plynového pedálu) mohlo být zmanipulováno až 55 % výsledků měření emisí všech dieselů kategorie M1 a N1 v České republice od ledna do května 2020. Podrobněji takové zacházení popisuje ASEM.

Obdobně není těžké odhalit použití emulátorů otáček, které napodobují skutečné vozidlo, které vůbec nemusí být napojené na měřící přístroje (metoda č. 2), přičemž některé SME nepoužívají ani příliš sofistikované metody pro vytváření falešných časů sešlapávání plynového pedálu při testu. V případě jedné stanice bylo podobných zcela zjevně strojově vygenerovaných výsledků pro rychlost sešlapávání pedálu vytvořeno 3 192. Takovéto výsledky nelze vysvětlit náhodou, záměrně zmanipulované testy přitom v takovémto rozsahu odpovídají zisku stanice ve výši jednotek milionů korun.

Vozidlo 1.akcelerace 2.akcelerace 3.akcelerace 4.akcelerace
ŠKODA OCTAVIA  1,88 1,84 1,78 1,7
VOLKSWAGEN TRANSPORTER 1,88 1,84 1,78 1,7
ŠKODA FABIA COMBI 1,88 1,84 1,78 1,7
PEUGEOT 106 1,88 1,84 1,78 1,7
VOLVO V70 1,88 1,84 1,78 1,7
MERCEDES-BENZ E 220 1,88 1,84 1,78 1,7
CITROËN C3 1,88 1,84 1,78 1,7
VW PASSAT VARIANT (3B) 1,88 1,84 1,78 1,7
FIAT SCUDO 1,88 1,84 1,78 1,7
FORD TRANSIT (FNCY) 1,88 1,84 1,78 1,7
VOLKSWAGEN PASSAT 1,88 1,84 1,78 1,7

Výtah z analýzy ISTP ohledně rychlosti sešlapávání plynového pedálu při měření emisí | zdroj: ASEM

„V databázi ISTP jsou desítky tisíc úspěšných kontrol se zcela identickými parametry emisní zkoušky. Podle těchto dat při testech dosahují stejných časů akcelerace nákladní Tatry i supersportovní BMW. Kromě toho se objevují i měření fyzikálně nemožná nebo výsledky naměřené během nepřiměřeně krátké doby. U více než milionu vozidel každý rok sešlapují emisní technici pedál akcelerace záměrně pomalu, naměřené hodnoty jsou potom nesmyslně nízké a neodpovídají skutečnosti. Přesto jsou vydávány kladné protokoly. Velká část dat je zcela vylhaná a vypovídá o nedodržování metodiky pro měření emisí,“ říká Petr Novák, datový analytik a člen správní rady ASEM.

Jaké mají zmanipulovaná měření výsledky?

Emise z dopravy jsou současně jedním z největších znečišťovatelů ovzduší, především ve velkých městech. Znečištěné ovzduší zvyšuje riziko vzniku nádorových, respiračních a srdečně-cévních onemocnění a je spojováno s předčasnou úmrtností lidí, dokonce i kojenců.

Ilustrační obrázek z kampaně ASEM uzdravpriserku.cz | zdroj: ASEM 

Studie měření emisí v provozu v Praze prokázala, že 50 % emisí škodlivých pevných částic z výfuků produkuje přibližně jen 5 % vozidel. Zásadní vliv na kvalitu ovzduší tak má malé procento vozidel, u nichž by nápravu mohly zajistit kvalitní emisní kontroly. Jedná se mimo jiné také o vozidla, u kterých byl v rozporu se zákonem odstraněn filtr pevných částic (DPF).

„Výsledky analýz jsou mnohdy až bizarní a dokládají rozsáhlá korupční schémata. Když máte představu, jak to u STK a SME probíhá, vidíte pak na silnicích v běžném provozu, o jak zásadní a rozšířený problém se v této zemi jedná. České protokoly o splnění technických podmínek pro provoz na silnicích jsou v podstatě pro jejich držitele bezcenné. Na druhou stranu se jedná o zlatý důl pro ty, jenž jsou oprávnění je vydávat,“ říká Jan Dupák, právník TI.

Uplácení na STK a SME je běžně mezi lidmi popisováno, a to i přesto, že je úplatkářství trestným činem, a rozšířené je zajišťování „technické“ přes známé, opraváře apod. zná v podstatě každý provozovatel vozidla v České republice. I to vypovídá o tom, jakým způsobem se v Česku přistupuje k technickým prohlídkám a měření emisí vozidel.

Užitečné odkazy k tématu

Tolik miliard korun přijde do roku 2030 z evropských fondů reagujících na klimatickou krizi (FST, NPO, ModF) do ČR

Pořadí ČR v EU podle ročních emisí přepočtených na obyvatele

O tolik procent by ČR měla snížit své emise skleníkových plynů oproti roku 2018 do roku 2030