Jak si vede Česko v realizaci Národního plánu obnovy za více než 200 miliard korun?
Protikorupční organizace Transparency International ČR (TI) několik let aktivně sleduje přípravu a realizaci Národního plánu obnovy (NPO), a to s ohledem na transparentnost celého procesu. Proto se zástupce médií a občanské společnosti snažíme průběžně informovat o dění týkající se tohoto finančního nástroje přinášejícího z EU do České republiky více než 200 miliard korun. Jak tedy v rámci NPO postupuje Vláda ČR a jaký je aktuální vývoj?
V pondělí 6. března 2023 proběhlo páté zasedání Výboru NPO, z něhož nyní přinášíme nejdůležitější podněty. Na základě schválení Národního plánu obnovy Evropskou komisí požádala Česká republika v roce 2021 o finanční podporu ve výši 179 miliard korun z Recovery and Resilience Facility (RRF).
Již letos nás čeká navýšení rozpočtu NPO o další desítky miliard z důvodů a zdrojů, které popisujeme zde. Do NPO tak přibydou nová opatření a rozšíří se množství projektů financovaných v jeho rámci.
Čísla se v čase mění, aktuálně se počítá s 16,5 miliardami korun z programu REPowerEU. Dále pak s 14 miliardami z tzv. „navýšení grantové obálky NPO“. O nových opatřeních se lze dozvědět z materiálu Sumarizace nových reforem a investic (SNRI), který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Co nám prozradila Sumarizace nových reforem a investic?
Tento pracovní seznam zatím neschválila vláda, ani se nejedná o finální dokument. SNRI obsahuje výčet opatření doplněných do Národního plánu obnovy. Aktuálně jich je uvedeno třicet. Neobsahuje však informace o těch, u nichž se rozpočet z NPO navyšuje, ale byla v jeho rámci už od počátku.
Materiál také u jednotlivých projektů a opatření neuvádí, zda se plánují financovat z navýšení obálky (příkladem za všechny může být Reforma geriatrické péče), nebo z programu REPowerEU (např. Zajištění činností souvisejících s přípravou a realizací centrálního zásobování teplem Brna z plynového na horkovodní vytápění z Jaderné elektrárny Dukovany).
Přesto SNRI poskytuje dobrou indikativní představu o tom, která opatření budou do NPO nově zařazena. A především je nyní ještě možné její obsah ovlivnit (například jednáním s příslušnými ministerstvy).
Připomeňme si, že finance z programu REPowerEU nepodléhají plně pravidlu Do No Significant Harm (DNSH), tedy pravidlu, které má zajistit, že jimi financované projekty nebudou negativně přispívat ke změněn klimatu.
Jde o projekty vyvazující Evropskou unii ze závislosti na ruských fosilních palivech – náhradou za fosilní paliva z jiných zdrojů. Přesto by i z REPowerEU 37 % prostředků mělo být použito na pro-klimatická opatření.
Naopak pro všechna opatření zařazovaná do NPO platí, že musí splňovat DNSH, a dále, že 37 % prostředků musí jít přímo na prokazatelně pro-klimatická opatření a 20 % na digitalizaci. Totéž platí také pro peníze z půjčky.
Vládě běží termín pro půjčku do konce března
Současně se připravují podklady pro půjčku z RRF. Pro ČR je k dispozici až 350 miliard korun z evropského rozpočtu. Není ale jisté, že budeme žádat o plnou výši. Aktuálně se připravují podklady k půjčce ve výši 178 miliard.
Zde má mít 54 % podobu snadno dostupných půjček na realizaci energetických projektů pro koncové uživatele a 46 % půjde na grantové programy.
Nyní se předpokládá, že největší část půjčky bude použita na zkvalitnění železniční dopravy, dále na úspory v energetice, strategickou energetickou infrastrukturu a obnovitelné zdroje energie. Určitá část má jít i na podporu bydlení (sociální infrastrukturu).
Zájem o půjčku, včetně její výše, musí Česká republika oznámit Evropské komisi do konce března 2023. Revidovaný plán NPO doplněný o projekty z navýšení a REPowerEU by měl být Komisi předán do konce dubna 2023. Schvalovací procedura bude následovat poté.
Podněty a zapojení občanské společnosti
Nevládní a občanské organizace přinášejí podněty a opatření, která by rozšiřující se Národní plán obnovy měl obsahovat. Jejich detailní seznam naleznete online zde. Jejich budoucnost je v jednání.
Seznam byl předán Ministerstvo průmyslu a obchodu, řídícímu orgánu NPO, ale také Radě vlády pro nestátní a neziskové organizace. To však nezaručuje, že budou opatření do NPO automaticky zařazena.
Situaci komplikuje fakt, že NPO je rozdělen na 27 oblastí, které řeší různá ministerstva. Ministerstva mají různý přístup a různě velkou ochotu s nevládními organizacemi jednat. Právě ona však mají konečnou pravomoc rozhodnout, které opatření bude do Národního pláno obnovy zařazeno.
Autor: Ondřej Cakl, v rámci TI se zabývá uhlíkovou korupcí a vede advokační jednání pro zprůhlednění Národního plánu obnovy
Tolik miliard korun přijde do roku 2030 z evropských fondů reagujících na klimatickou krizi (FST, NPO, ModF) do ČR
Pořadí ČR v EU podle ročních emisí přepočtených na obyvatele
O tolik procent by ČR měla snížit své emise skleníkových plynů oproti roku 2018 do roku 2030