NPO se rozroste o další desítky miliard korun z EU

Největším korupčním rizikem v programech určených pro řešení klimatické krize není samotné zcizení veřejných peněz, ale promrhání příležitosti investovat je do opatření, která skutečně povedou k omezení emisí skleníkových plynů. Tento web se speciálně věnuje korupčním aspektům změny klimatu.

Možnost „napravit“ důsledky změny klimatu máme pravděpodobně (poprvé a) naposledy právě nyní. Zneužití finančních a politických prostředků pro mitigaci a adaptaci se proto rovná korupci velké společenské závažnosti.

parallax
coal coal

Národní plán obnovy se rozroste o další desítky miliard korun z EU. Brzy bychom se měli dozvědět, kam poputují

V následujícím přehledovém textu chceme z pohledu české kanceláře protikorupční nevládní organizace Transparency International (TI) pomoci zorientovat se v nynějším procesu distribuce stovek miliard korun v rámci Národního plánu obnovy (NPO), který bude mít zásadní dopad na budoucnost naší země. Kolik miliard korun z EU do ČR přiteče? Jaké jsou podmínky pro čerpání z tohoto zvláštního evropského nástroje? A kdo je za proces v Česku zodpovědný?

NPO je složen z 27 tematických oblastí podpory (komponent), vytvářejících 6 tematických pilířů (od podpory podnikání po zdraví a odolnost obyvatel). Plánované výdaje musí jít z 41,6 % na klimatickou politiku a z 22,1 % na digitální transformaci. Jeho původní rozpočet z Recovery and Resilience Facility (RRF) byl ve výši přibližně 179 miliard korun ve formě grantů.

Kritickým momentem pro celý program bylo schválení novely zákona o evidenci skutečných majitelů (ESM). Tato novelizace totiž podmiňovala možnost, aby Česká republika požádala o první splátku financí plynoucích z Evropské unie určených na obnovu a odolnost naší země.

Velkou výzvou v souvislosti s NPO je také udržet si přehled o jeho vývoji. Informací je málo, mechanismy jsou komplikované. Aktuálně je velmi těžké získat z veřejného prostoru či prostřednictvím médií ucelenou představu o tom, jak se celý program NPO implementuje, protože veřejná debata prakticky neexistuje.

„Národní plán obnovy se může mírně měnit. Jeho rozpočet bude dále zvyšován, a to v důsledku ekonomického vývoje v ČR, jednání s Evropskou komisí, nebo obecně díky proměně finanční politiky EU v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině,“ vysvětluje Ondřej Cakl z TI, který se této problematice věnuje v rámci projektu uklikovakorupce.cz.

Když ČR zvládla kritický moment, má nárok na první splátku?

První splátka v rámci NPO je nyní v procesu, a to na naší straně. Česko reportuje celkem 37 vykazatelných výsledků, tzv. milníků. U nich proběhl audit a s jeho výsledky bude Evropské komisi předložena žádost o platbu celkem 1 miliardy korun na pokrytí prvních výdajů v projektech z NPO.

13 % celkové první splátky už jsme obdrželi jako předfinancování. Provedení první splátky se zdá být dohodnuté a na dobré cestě. Mezitím se ale na obzoru objevují nové výzvy k řešení.

Národní plán obnovy (NPO) | zdroj: NPO

Jaké jsou čtyři postupy navýšení rozpočtu NPO?

Rozpočet Národního plánu obnovy má být navýšen, a to hned z několika různých zdrojů a důvodů. Pojďme si je nyní přiblížit:

1.

Aktualizace, resp. navýšení grantové obálky NPO

Rozpočet NPO se v důsledku zpomalení růstu ekonomiky České republiky zvýšil. Dochází tedy k tzv. zpřesnění výpočtu alokačního klíče na základě hospodářských výsledků ČR – jinými slovy k navýšení stávající finanční alokace ze zdrojového RRF.

„Je tomu tak proto, že zdrojový finanční mechanismus Evropské unie počítal s tím, že státy, které po COVIDové krizi budou mít pomalejší ekonomický růst, mají nároky na vyšší podporu než ty, které se z krize dostávají rychleji,“ objasňuje Ondřej Cakl.

Do Národního plánu obnovy tak EU přispěje z RRF dalšími 11 miliardami korun, které musí být utraceny v rámci stávající struktury komponent, podle platných pravidel a limitů zelené tranzice a digitalizace.

2.

Aktualizace, resp. příspěvek z REPowerEU

Dalším příspěvek do rozpočtu NPO z Unie přichází díky evropskému programu REPowerEU, z něhož na energetické projekty přijde dalších 11 miliard korun. Podmínky čerpání jsou téměř shodné (digitalizace a zelená tranzice), jen jsou některá kritéria aplikována méně striktně, např. zásada Do No Significant Harm.

Informace o navyšování obálky a příspěvku z REPowerEU najdete v zápisech z jednání Výboru NPO, a zápis z jednání Podvýboru NPO pro územní dimenzi.

3.

Změna samotného evropského nařízení č. 241 o RRF

Vzhledem k potřebě měnit samotný Národní plán obnovy (debata nad jeho kvalitou i strukturou je rozsáhlá a výbušná) a vzhledem ke geopolitickým změnám (snaha zbavit EU závislosti na ruském plynu, imigrační problémy atd.) se nástroj, z něhož evropská sedmadvacítka NPO hradí, bude zřejmě proměňovat.

Vedou k tomu i signály z ostatních členských zemí EU, které z Recovery and Resilience Facility čerpají. Proces změn je ale komplikovaný a zdlouhavý. Nepočítá se s tím, že by dospěl k výsledku do konce roku 2022.

4.

Půjčka

Zdrojový RRF také umožňuje, aby si členské státy peníze od Evropské komise půjčily, a to až do výše 350 miliard korun. Česká vláda takovou půjčku už avizuje. Více se k tomu dočtete také v komentáři Anny Šabatové či v newsletteru Davida Klimeše.

Podcast Stošestka | zdroj: TI

Víme, jaké programy z navýšené alokace budou v ČR hrazeny?

Jasněji bude až během října 2022. V průběhu letošního léta totiž Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vedené Jozefem Síkelou (STAN) posbíralo návrhy na programové oblasti financované z navýšení obálky Národního plánu obnovy od jednotlivých ministerstev.

Z jednání výborů NPO vyplývá, že požadavků na rozšíření financování je mnohem více, než by bylo možné pokrýt z 11 miliard, resp. 25 miliard korun – po připočtení peněz z REPowerEU.

Mezirezortní připomínkové řízení k jejich předběžnému návrhu končí 30. září 2022. Následovat bude ujednání vlády ČR o tom, které oblasti budou skutečně podpořeny.

Výběr probíhá více méně na politických základech. Vláda Petra Fialy (ODS) a jeho jednotlivé ministryně a ministři tedy vybírají, které projektové oblasti budou dále podpořeny. Základní pravidla NPO se však musí dodržet.

Současně také mezi řídícím orgánem NPO, jímž je Ministerstvo průmyslu a obchodu, a Evropskou komisí probíhají kontinuální jednání, která na výsledný výběr mají vliv. EU totiž vyžaduje, aby projekty ve výsledku odpovídaly svému určení.

Z předchozích jednání Výboru NPO, jehož je TI členem, vyplývá, že Evropská komise bude požadovat, aby se jednalo o projekty zaměřené na energetiku, a aby měly reformní ráz. To znamená pomáhat nastolit nová řešení, financovat inovace a transformaci české ekonomiky směrem k udržitelnější budoucnosti.

Základní informace o NPO, včetně vysvětlení, proč novela ESM podmiňovala splátku, si můžete poslechnout v podcastu TI Stošestka. Dále připojujeme oficiální webové stránky NPO planobnovycr.cz.

Autor se v rámci TI zabývá uhlíkovou korupcí a vede advokační jednání pro zprůhlednění Národního plánu obnovy.

Tolik miliard korun přijde do roku 2030 z evropských fondů reagujících na klimatickou krizi (FST, NPO, ModF) do ČR

Pořadí ČR v EU podle ročních emisí přepočtených na obyvatele

O tolik procent by ČR měla snížit své emise skleníkových plynů oproti roku 2018 do roku 2030